Při požáru Českého Švýcarska před čtyřmi lety opadalo ze skal sto tun pískovce. Jejich obnova potrvá 10 let

Při požáru Českého Švýcarska před čtyřmi lety opadalo ze skal sto tun pískovce. Jejich obnova potrvá 10 let

Pískovcocé skály v národním parku České Švýcarsko

Při čtyři roky starém požáru v národním parku České Švýcarsko byly tamní pískovcové skály vystaveny teplotě kolem 300 stupňů Celsia. Zjistili to odborníci z Akademie věd ČR (AV), kteří následky zatím největšího lesního požáru v Česku v posledních dnech zkoumali. Při pohledu na ohořelé pískovcové skály v národním parku České Švýcarsko je v některých místech patrné zejména jejich tmavě červené zbarvení. Podle vědců z Akademie věd ČR čelily skály právě v těchto oblastech tomu největšímu žáru. Výzkumníky zároveň překvapilo, že jeho teplota nebyla tak vysoká, jak předpokládali. Při odhadech totiž vycházeli z toho, že stromy hořely při zhruba tisících stupních Celsia. Z odebraných vzorků však zjistili, že ve skutečnosti bylo číslo mnohem nižší.

„V laboratorních studiích se ukazují přeměny, které by měly v pískovci nastat od 0 do 1000 stupňů Celsia. Ty jsme však nezaznamenali,“ přiblížil Michal Filippi z Geologického ústavu Akademie věd. „Odhalili jsme jen změny odpovídající teplotě do 300 stupňů Celsia. Je tedy pravděpodobné, že vyšší teploty přímo na pískovci nebyly, případně se na něm objevily jen na krátkou dobu,“ dodal.

Vedle toho vědci zjišťovali, jak moc oheň pískovcové skály poškodil. Odebrali tak téměř 50 vzorků z nejpostiženějších míst, tedy z Dlouhého a Pravčického dolu, a podrobně zanalyzovali jednu zhruba dvouhektarovou plochu. Zjistili, že pískovec byl poškozen do hloubky šesti centimetrů a že je na něm patrný i jev takzvaného opadávání, kdy z něj šupiny kamene dopadaly na půdu a postupně se díky větru a vodě dostávaly dál.  Výzkumníci také spočítali, že podobných větších či menších šupin se po požáru odlomilo přes sto tun. Vrstva pískovce, která povrch skal zpevňovala, se bude podle Jana Blahúta z Ústavu struktury a mechaniky hornin Akademie věd ČR obnovovat asi 10 let. „Následně dojde ke stabilizaci skal a k obnovení jejich původního charakteru,“ popsal vědec.

Z laického pohledu se však skály do původního stavu vrátí mnohem dřív. Momentálně je aspoň zajímavé sledovat, jak obrovské bez zpevňující krusty jsou.

Kontakt

Mgr. Jan Blahůt, Ph.D.
vedoucí oddělení aplikované mechaniky hornin
E-mail: blahut@irsm.cas.cz
Tel: +420 266 009 394

Odkazy