Číslo grantu: 205/00/1052 |
Grantová agentura:Grantová agentura České republiky (GAČR) |
Řešen v letech: 2000 - 2002 |
Hlavní řešitelé:Martin Šťastný, ÚSMH AVČR, oddělení inženýrské geologie a geofaktorů, Praha |
|
Popis grantu: Bylo zjištěno, že na nerostném složení sedimentů řeky Ohře a jejích vodních nádržích se podílí především křemen, jílové minerály, vápenaté a draselné živce a v menší míře další minerály jako amfibol, kalcit, lepidokrokit apod. Toto nerostné složení je na všech studovaných lokalitách obdobné, neboť sedimenty mají do jisté míry shodný zdrojový materiál. Důležitým faktorem je i homogenizace materiálu během transportu, kdy dochází postupně k rozpadu méně stabilních minerálů a zůstávají ty nejstabilnější, hlavně křemen a fylosilikáty. Jílové minerály jsou zastoupeny kaolinitem a illitem, méně pak chloritem a smektitem či smíšenou strukturou illit-smektit. Minerály smektitové skupiny se objevují hlavně na přítocích z oblasti neovulkanitů Doupovských hor.
Při sledování kontaminace sedimentů stopovými prvky byly zjištěny pozorovatelné rozdíly mezi dnovými sedimenty v nádržích středního toku Ohře (Kadaň, Nechranice) a přítokovými nádržemi (Skalka, Jesenice, Stanovice)a srovnávacími nádržemi (Jirkov, Přísečnice). Hodnoty znečištění narůstají v sedimentech nádrží, tak jak jsou situovány postupně po proudu řeky a největší kontaminace byly zjištěny v nádržích Kadaň a Nechranice. Nejvyšších hodnot je dosaženo u As až 400 ppm (medián pro přehrady je 96 ppm), dále u Zn až 1000 ppm (315 ppm), Cd až 5 ppm (1,9 ppm), Hg až 1,1 ppm a 4,7 ppm v nádrži Skalka (0,3 ppm). Původ znečištění sedimentů lze hledat jednak z vodotečí Krušných hor (hornická činnost) a jednak z emisního spadu v době před odsířením tepelných elektráren v této oblasti. Nové analýzy ukázaly podstatné snížení obsahů As a naopak došlo k zvýšení obsahů Pb. |
| projekt v Informačním systému výzkumu, experimentálního vývoje a inovací |
Intranet
Exchange Pošta
Fileserver
Owncloud
O ústavu
