Video o ÚSMH
 
Vyhledej na webu

Metody popisu seizmického buzení pro účely hodnocení rizika poškození mechanických systémů

 

Číslo grantu:

IAA2071002 - Program - Granty výrazně badatelského charakteru zaměřené na oblast výzkumu rozvíjeného v současné době zejména v AV ČR (1991-2013)

Grantová agentura:

Grantová agentura Akademie věd České republiky (GAAVČR)

Řešen v letech:

2000 - 2002

Hlavní řešitelé:

Prof. Ing. Ondřej Fischer, DrSc., Ústav teoretické a aplikované mechaniky AV ČR, Praha1)

Spoluřešitelé:

RNDr. Zdeňka Schenková, CSc., ÚSMH AV ČR, oddělení geodynamiky, Praha2)
Spoluřešitelé na pracovištích:
Mgr. Cyril Fischer, Ph.1),
Ing. Pavel Kottnauer 2),
Ing. Petr Koudelka, Dr.Sc. 1),
Ing. Jiří Náprstek, Dr.Sc. 2),
RNDr. Richard Pichl, PhD 2),
Prof. Ing. Miroš Pirner, Dr.Sc.1),
Dr. Ing. Stanislav Pospíšil 1),
RNDr. Vladimír Schenk, Dr.Sc. 2),
Ing. Shota Urushadze 1)

Popis grantu:

Cílem projektu bylo využití metod stochastické mechaniky k analýze seismického buzení a výběru parametrů charakterizujících toto buzení z hlediska rizika poškození staveb a jiných konstrukcí. Byly testovány metody generování umělých buzení zachovávajících míru rizika jejich poškození. Signál popisující pohyb základu staveb způsobený přírodní seismicitou je nestacionární stochastický process. Zpracován byl ale jako stochastický process stacionární modulovaný vhodnou kombinací deterministických funkcí. Byly zdokonalovány způsoby této náhrady využívající vesměs waveletové transformace a modulací kvadratické splajnové funkce. Tento přístup byl testován na záznamech silných zemětřesení z Kalifornie a jižní Evropy. Stochastická mechanika a zaváděný způsob popisu seismického buzení umožňuje přímý výpočet odezvy mechanických systémů, především stavebních a jiných konstrukcí, kdy i odezva je náhodná, popsaná statistickými parametry. Další úlohy zemětřesného inženýrství popisující škody zůsobené seismickým buzením jsou spojeny s makroseismickými pozorováními. Byla sebrána makroseismická data 17 řeckých zemětřesení (1973-2001) a 22 zemětřesení (1927-1986) pocítěných v Praze. Byl vyvinut nový přístup zpracování makroseismických dat a automatického kreslení map isoseist. Byly určeny rozdíly (residua) mezi hodnotami map isoseist a originálními makroseismickými pozorováními a spočteny útlumy. Byl vyšetřován vliv lokální geologie na pozorované makroseismické intensity a nalezen vztah mezi makroseismickými residui a typy hornin, rychlostmi seismických P-vln a objemovou hustotou.

ISVAV: (Co je to?)

projekt v Informačním systému výzkumu, experimentálního vývoje a inovací