Povodeň na hranici Nepálu a Číny zřejmě vyvolal skalní sesuv, který spadl na ledovec, jehož část se odtrhla a následně se zřítila do údolí. Ten ledovec skolaboval, dal se do pohybu údolím. V tom údolí bylo množství volných sedimentů, byla tam voda. A následně došlo vlastně ke ztekucení toho sedimentu a došlo k té obrovské povodni. Byla tak ničivá, protože došlo k velice rychle k obrovskému uvolnění velkého množství té vody. Je to, jako kdyby se třeba protrhla přehrada nebo protrhlo se nějaké jezero. A v tom údolí samotnému, určitě tekla nějaká řeka, která byla dotovaná právě už vodou, takže tam byla normálně nějaká běžná hladina. To je vidět z těch záběrů, koneckonců. A následně prostě došlo k tomu, že ta masa toho ledu se roztekla, roztavila vlastně tím pohybem a došlo k dalšímu vlastně navýšení toho množství té vody, která tekla v tom údolí. Dá se očekávat, že kvůli oteplování budou takovéto katastrofy přibývat dále. V Evropě existuje velmi dobrý monitoring svahů – alpských, tedy konkrétně, kde to nejvíce hrozí – ale zásadní je se připravit formou nějaké nějakého prostě změny životního stylu, naučit se s takovouto katastrofou žít, protože tomu se nedá úplně zabránit.
ČT- i-Vysílání, pořad Studio ČT24, Téma: Zemětřesení a sesuv v Nepálu, Host: Jan Blahůt, vedoucí odd. aplikované mechaniky horniny Ústavu struktury a mechaniky hornin .
