V místech, kde do sebe narážejí zemské desky, se dějí velké věci – vybuchují sopky, třese se země, zdvihají se pohoří. Pro pochopení těchto událostí je ale důležité sledovat i úplně nepatrná chvění. Petra Štěpančíková z Ústavu struktury a mechaniky hornin Akademie věd ČR se do lokalit bohatých na tektonické pohyby vydává několikrát ročně. Do kalifornské pouště jezdí od roku 2010 a vedle toho se věnuje projektům v Turecku nebo Indii.

Článek pod názvem Tiché pohyby vyšel v prosincovém vydání časopisu A / Magazín (4/2025) a věnuje pozornost výzkumu a monitoringu tektonických pohybů v jižní Kalifornii. Konkrétně na třech vybraných lokalitách jižního pásu San Andreasu, na zlomech Elsinore, San Jacinto a Superstition Hills vědci nainstalovali speciální přístroj TM71, vyvinutý v šedesátých letech 20. století v Ústavu struktury a mechaniky hornin AV ČR  inženýrem Blahoslavem Košťákem (písmena v názvu jsou zkratkou výrazu „terčové měřidlo“ a číslo 71 odkazuje k roku 1971, kdy byl přístroj patentován). Měřiče dokážou zachytit mikropohyby ve třech směrech s přesností na tisícinu milimetru. Malé kamery přístroj pravidelně fotí a přes internet odesílají data do speciální aplikace, která je vyhodnocuje. V posledních letech přidali čeští vědci k dosavadnímu mechanickému monitoringu krajiny ještě geofyzikální měření, jež zjišťuje fyzikální vlastnosti zlomů a geologického podloží do hloubky desítek metrů.

Monitoring tektonických pohybů v jižní Kalifornii je v posledních letech možný i díky podpoře Strategie AV21 v programu Dynamická planeta Země. Tento multidisciplinární program propojuje sedm ústavů Akademie věd ČR a několik dalších partnerů.

Čtvrtletník A / Magazín vydává Akademie věd ČR. Výtisky zasílá zdarma všem zájemcům.