Rozsáhlý sesuv, který přesně před 100 lety zničil část obce Dneboh u Mnichova Hradiště, a který se stal jednou z nejznámějších přírodních katastrof meziválečného Československa, si v červnu připomněli odborníci i laici přednáškami v Turnově a Mnichově Hradišti a exkurzí na místo sesuvu na Dnebohu. Akce pořádalo Muzeum města Mnichovo Hradiště spolu Osadním výborem Dneboh, SDH Dneboh a s Ústavem struktury a mechaniky hornin Akademie věd ČR (ÚSMH).

Na přednáškách přiblížil ředitel ÚSMH Dr. Filip Hartvich společně s geologem a spisovatelem Dr. Václavem Cílkem a kolegou Dr. Janem Klimešem posluchačům nejen podrobnosti o této katastrofické události, ale i to, jak odborníci svahové pohyby zkoumají, monitorují a navrhují opatření zmírňující jejich následky. Účastníci se také dozvěděli, jak je to se stabilitou svahů Českého ráje v současnosti a mnoho dalších zajímavostí o svahových procesech.

„Kinosál v Turnově praskal ve švech, nečekaný zájem vzbudila i přednáška v Mnichově Hradišti. Na exkurzi na sesuv na Dnebohu se s námi vydalo i přes velké vedro několik desítek zájemců. Po návratu jsme ještě dlouho besedovali s místními obyvateli,“ přiblížil ředitel Dr. Hartvich. Účastníky exkurze provedl s odborným výkladem Dr. Hartvich a další specialista na sesuvy, Ing. Jan Novotný z České geologické služby.             

Co se stalo v neděli 27. června 1926 v 11 hodin? Pod skalním hradem Drábské světničky se daly do pohybu zhruba tři miliony metrů kubických zeminy na ploše přibližně 14 hektarů a zničily celkem 11 domů. Katastrofu, která se naštěstí obešla bez obětí na životech, způsobily intenzivní srážky v květnu a v červnu téhož roku. 

Tato událost měla ale také zásadní význam pro rozvoj vědeckých přístupů ke zkoumání problematiky sesuvů. Jde totiž o jeden z prvních sesuvů v Čechách, jenž byl popsán moderními vědeckými metodami. Výzkum tehdy prováděli profesor Quido Záruba, mimo jiné i jeden ze zakladatelů inženýrské geologie v českých zemích, a geomorfolog profesor Václav Dědina.