Mezinárodní vědecký tým připravil technický manuál k
hodnocení nebezpečí, které
představují horské ledovce a trvale zmrzlá půda ve vysokých
horách.
Problematiku sesuvů a skalních řícení v České republice přibližuje veřejnosti nová publikace, kterou vydala Akademie věd České republiky (AV ČR). Mezioborové dílo s názvem Sesuvy – podceňované nebezpečí popisuje tuto problematiku nejen z pohledu geologie a geografie, ale i historie, sociologie a práva. Čtivě psaný text srozumitelný i laikům je doplněn fotografiemi a mapami tak, aby co nejlépe představil tento sice lokální, ale velmi nebezpečný a obtížně předvídatelný fenomén, který i v podmínkách ČR ohrožuje lidské životy.
zpráva na webu Akademie věd ČR
Konference Sesuvy – podceňovaná nebezpečí? pořádá Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí Senátu Parlamentu ČR ve spolupráci s Ústavem struktury a mechaniky hornin Akademie věd ČR, v. v. i., a Ústavem státu a práva Akademie věd ČR, v. v. i. Odborníci představí výsledky mezioborového výzkumu, jenž se zabývá riziky zapříčiněnými sesuvy svahů. Jedním z hlavních témat bude inženýrskogeologický průzkum pro liniové stavby ve vztahu k riziku svahových deformací včetně poznatků o sesuvu na dálnici D8 z června 2013.
XI. ročník odborného semináře Biomateriály a jejich povrchy se uskuteční ve dnech 18. – 21. září 2018 v Herbertově v jižníc Čechách. Stejně jako v minulých letech bude seminář zaměřen na metody testování biokompatibility, charakterizace a modifikace biomateriálů a jejich povrchů.
Odborníci z Ústavu struktury a mechaniky hornin Akademii věd České republiky dlouhodobým zkoumáním zjistili, že v posledních 20 tisíci letech docházelo v ČR (v Dolním Slezsku či v západních Čechách) k zemětřesením o magnitudu až 6,5 Richterovy stupnice. Dosud se mělo za to, že v Česku se takto silná zemětřesení v minulosti nevyskytovala. Poznatky o těchto objevech, ale i mnohé další o historické i současné zemětřesné činnosti v ČR i ve světě, budou vědci prezentovat v pondělí 25.
Na svatou Annu zasáhly jižní Island zvýšené otřesy země. Pocítili je i obyvatelé Reykjavíku. Výskyt zemětřesení je v této oblasti častý kvůli aktivnímu rozpínání zemské kůry a sopečné činnosti. Čeští vědci z Ústavu struktury a mechaniky hornin AV ČR spolu a islandskými seismology a geology oblast poloostrova Reykjanes podrobně monitorují. V roce 2013 zde vybudovali velmi citlivou lokální seismickou síť REYKJANET. Rovněž zde testují seismograf ROTAFON, který sleduje sopku Katla a může varovat před blížící se erupcí.
tisková zpráva na webu Akademie věd ČR
V bývalých Jiříkových kasárnách v Litoměřicích ještě letos začne vznikat odborné zázemí pro výzkum geotermální energie za zhruba 50 milionů korun. Do roka by mělo být hotové.Základem je projekt výzkumné infrastruktury Ringer, na kterém se podílí především Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy a dalších osm významných partnerů. Jsou mezi nimi například hned tři ústavy Akademie věd ČR, Česká geologická služba, ČVUT Praha, Technická univerzita z Liberce, Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem a Vysoká škola báňská v Ostravě.
Evropský patent je výsledkem společného výzkumu Ústavu struktury a mechaniky hornin AV ČR a společnosti Seismik s.r.o. S jeho pomocí dokáží vědci zjistit, zda je za vznik zemětřesení odpovědná příroda, nebo je vyvolala lidská aktivita, tedy například hornická činnost, vtláčení kapalin do hlubinných vrtů, stavby přehrad a další.
Seminář Inženýrsko-geologický průzkum, příprava, realizace a sledování liniových pozemních komunikací ve vztahu k riziku svahových deformací představí zásadní poznatky a hlavní doporučení včetně příkladů ze zahraničí. Pořádá Ústav struktury a mechaniky hornin AV ČR (ÚSMH) ve spolupráci s Českou geologickou službou a Ministerstvem dopravy ČR, dne 6. června 2017 v hlavní budově Akademie věd. Akce je určena zástupcům státní správy, samospráv, ale i odborné a laické veřejnosti.
Ve středu 22. března proběhl v Ústavu struktury a mechaniky hornin AV ČR (ÚSMH) odborný seminář na téma postavení výzkumu a regulačních autorit při aplikaci nanomateriálů v medicíně, pořádaný Společností pro kompozitní a uhlíkové materiály. Seminář se uskutečnil v rámci výzkumného programu QUALITAS – Kvalitní život ve zdraví i nemoci Strategie AV21 Akademie věd.