Image
Časopisy / Média
Časopisy / Média
Média
Vážení návštěvníci! Odkazy z této sekce vedou převážně na externí webové stránky. Některé odkazy, zejména u starších příspěvků, již proto nemusejí existovat. V případě, že na chybný odkaz narazíte, budeme rádi, když kontaktujete webmastera stránek. Děkujeme za pochopení.
Přednášky, Semináře/Workshopy
Seminář „BIOMATERIÁLY A JEJICH POVRCHY“ je zaměřen na vývoj biomateriálů pro medicínské aplikace. Přináší poznatky o jejich chemických, strukturních, fyzikálních a biologických vlastnostech. Spojuje dohromady odborníky napříč obory od materiálových inženýrů, přes mechaniky a biology, až po lékaře a firmy zabývající se vývojem tělních náhrad.
Cílem semináře je informovat účastníky o základní problematice biomateriálů a současném stavu výzkumu, vývoje i výroby tělních náhrad v České republice. Účastníci a studenti se potkávají s předními vědeckými kapacitami v oboru biomateriálů a povrchů (materiálové inženýrství, medicína, fyzika, chemie, biologie) a s odborníky z praxe – lékaři i představiteli předních českých firem v oboru.
Smyslem letošního osmnáctého ročníku je seznámení se se současnými trendy v jednotlivých oborech a především přátelská, neformální diskuse o tom, co nám nejde.
Termín: 15. – 18. září 2026, Penzion Herbertov, Vyšší Brod
Audiozáznamy
Zhruba 10 let se budou vzpamatovávat pískovcové skály z ničivého požáru v Národním parku České Švýcarsko. Vzorky z míst, která před čtyřmi lety zpustošil oheň, analyzovali odborníci z Akademie věd a zjistili, že pískovec byl tehdy vystaven výrazně nižší teplotě než okolní stromy.
ČRo Plus, podvečerní vysílání (od 05:15 minuty záznamu)
Audio file
Autor: Mgr. Jan Blahůt, Ph.D.
Články / Knihy
Při čtyři roky starém požáru v národním parku České Švýcarsko byly tamní pískovcové skály vystaveny teplotě kolem 300 stupňů Celsia. Zjistili to odborníci z Akademie věd ČR (AV), kteří následky zatím největšího lesního požáru v Česku v posledních dnech zkoumali. Zjistili, že pískovec byl poškozen do hloubky šesti centimetrů a že je na něm patrný i jev takzvaného opadávání, kdy z něj šupiny kamene dopadaly na půdu a postupně se díky větru a vodě dostávaly dál. Výzkumníci také spočítali, že podobných větších či menších šupin se po požáru odlomilo přes sto tun. Vrstva pískovce, která povrch skal zpevňovala, se bude podle Jana Blahúta z Ústavu struktury a mechaniky hornin Akademie věd ČR obnovovat asi 10 let. Následně dojde ke stabilizaci skal a k obnovení jejich původního charakteru.
www.irozhlas.cz/veda-technologie/priroda/
Image
Autor: Mgr. Jan Blahůt, Ph.D.
Semináře/Workshopy
Image
Videozáznamy
CNN Prima News, Zprávy od 21:00, host: Jan Blahůt vedoucí odd. aplikované mechaniky hornin z Ústavu struktury a mechaniky hornin (od 09:30 minuty záznamu)
Image
Autor: Mgr. Jan Blahůt, Ph.D.
Videozáznamy
Sesuv části hory na Čínsko-nepálském pomezí. Právě tím podle dostupných informací tragický sled událostí začal. Experti upozorňují, že tak extrémní množství kamení, ledu a bahna je i v Himalájích výjimečné. Tady se katastrofa zrodila. Svah, který se sesunul, překonal během pár chvil přes tisíc výškových metrů. Kvůli silnému tření led v pohybující se mase roztál. A tak se miliony kubíků zeminy, vody a kamenů daly nezadržitelně do pohybu. Právě hraniční přechod a autobusové nádraží byly tím prvním, co vlně stálo v cestě. Vlna rychlá i 100 km/h mohla v úzkých údolích vystoupat desítky metrů. K tomu nedochází každý rok ani třeba jednou za 10 let, ale s menší frekvencí. Sesuv byl tak masivní, že vyvolal i zemětřesení. V oblasti se kvůli němu vytváří nové jezero. A hrozí, že se protrhne.
ČT1- i-vysílání, pořad Události, host: Jan Klimeš, geomorfolog a vedoucí odd. inženýrské geologie, Ústav struktury a mechanikyhornin AV ČT (od 09:50 minuty záznamu)
Image
Audio file
Autor: RNDr. Jan Klimeš, Ph.D.
Videozáznamy
Povodeň na hranici Nepálu a Číny zřejmě vyvolal skalní sesuv, který spadl na ledovec, jehož část se odtrhla a následně se zřítila do údolí. Ten ledovec skolaboval, dal se do pohybu údolím. V tom údolí bylo množství volných sedimentů, byla tam voda. A následně došlo vlastně ke ztekucení toho sedimentu a došlo k té obrovské povodni. Byla tak ničivá, protože došlo k velice rychle k obrovskému uvolnění velkého množství té vody. Je to, jako kdyby se třeba protrhla přehrada nebo protrhlo se nějaké jezero. A v tom údolí samotnému, určitě tekla nějaká řeka, která byla dotovaná právě už vodou, takže tam byla normálně nějaká běžná hladina. To je vidět z těch záběrů, koneckonců. A následně prostě došlo k tomu, že ta masa toho ledu se roztekla, roztavila vlastně tím pohybem a došlo k dalšímu vlastně navýšení toho množství té vody, která tekla v tom údolí. Dá se očekávat, že kvůli oteplování budou takovéto katastrofy přibývat dále. V Evropě existuje velmi dobrý monitoring svahů – alpských, tedy konkrétně, kde to nejvíce hrozí – ale zásadní je se připravit formou nějaké nějakého prostě změny životního stylu, naučit se s takovouto katastrofou žít, protože tomu se nedá úplně zabránit.
ČT- i-Vysílání, pořad Studio ČT24, Téma: Zemětřesení a sesuv v Nepálu, Host: Jan Blahůt, vedoucí odd. aplikované mechaniky horniny Ústavu struktury a mechaniky hornin .
Image
Autor: Mgr. Jan Blahůt, Ph.D.
Přednášky
Rozsáhlý sesuv, který přesně před 100 lety zničil část obce Dneboh u Mnichova Hradiště, a který se stal jednou z nejznámějších přírodních katastrof meziválečného Československa, si v červnu připomněli odborníci i laici přednáškami v Turnově a Mnichově Hradišti a exkurzí na místo sesuvu na Dnebohu. Akce pořádalo Muzeum města Mnichovo Hradiště spolu Osadním výborem Dneboh, SDH Dneboh a s Ústavem struktury a mechaniky hornin Akademie věd ČR (ÚSMH).
Na přednáškách přiblížil ředitel ÚSMH Dr. Filip Hartvich společně s geologem a spisovatelem Dr. Václavem Cílkem a kolegou Dr. Janem Klimešem posluchačům nejen podrobnosti o této katastrofické události, ale i to, jak odborníci svahové pohyby zkoumají, monitorují a navrhují opatření zmírňující jejich následky. Účastníci se také dozvěděli, jak je to se stabilitou svahů Českého ráje v současnosti a mnoho dalších zajímavostí o svahových procesech.
WhatsApp Image 2026-06-28 at 12.49.03.jpeg
Přednášky
Tematické přednášky RNDr. Jana Klimeše, Ph.D. a RNDr. Filipa Hartvicha, Ph.D. při příležitosti letošního 100. výročí největšího sesuvu v našem kraji, resp. v Českém ráji!
Image
Videozáznamy
ČT- i-Vysílání, pořad Studio ČT24, Téma: Zemětřesení ve Venezuele, Host: Jiří Málek z oddělení seismotektoniky Ústavu struktury a mechaniky hornin AV ČR (od 3:35 minuty záznamu).
11-17-23 25. června 10 00 - Studio ČT24 Česká televize.png
Autor: RNDr. Jiří Málek, Ph.D.
Přednášky
Co se stalo v červnu 1926 pod Drábskými světničkami? Proč se během několika hodin dala do pohybu masa zeminy a navždy zanikla osada Kavčina? Beseda připomene největší známý sesuv v historii Českého ráje, který svým rozsahem několikanásobně překonal sesuv na dálnici D8 v Českém středohoří a stal se jednou z největších přírodních katastrof meziválečného Československa. Geolog Václav Cílek a odborník na sesuvy Filip Hartvich přiblíží příčiny katastrofy, geologickou stavbu našeho kraje i to, a jak se to se stabilitou kopců Českého ráje dnes.
Image
Autor: RNDr. Filip Hartvich, Ph.D.
Přednášky, Tiskové zprávy
Rozsáhlý sesuv, který před 100 lety zničil část obce Dneboh u Mnichova Hradiště, připomenou odborníci veřejnosti v červnu dvěma přednáškami a exkurzí na místo sesuvu. První přednáška se koná v kině v Turnově 17. června, druhá pak 25. června v Klubu v Mnichově Hradišti. Exkurze na lokalitu se uskuteční u Dnebohu 27. června, tedy přesně na den, kdy se před sto lety sesunula na obec masa zeminy a zcela zničila osadu Kavčina. Akce pořádá Muzeum města Mnichovo Hradiště spolu s Ústavem struktury a mechaniky hornin Akademie věd ČR (ÚSMH).
Na přednáškách, jež jsou určeny všem, kdo se zajímají nejen o tehdejší sesuv, ale i o nejnovější poznatky z oboru, přiblíží ředitel ÚSMH Dr. Filip Hartvich společně s geologem a spisovatelem Dr. Václavem Cílkem a kolegou Dr. Janem Klimešem posluchačům nejen podrobnosti o katastrofě, ale i to, jak odborníci svahové pohyby zkoumají, monitorují a navrhují opatření zmírňující jejich následky. Dovědí se také, jak je to se stabilitou kopců Českého ráje v současnosti.
Pod skalním hradem Drábské světničky se v neděli 27. června 1926 v 11 hodin daly do pohybu zhruba tři miliony metrů kubických zeminy na ploše přibližně 14 hektarů a zavalily 11 domů. Katastrofu, která se naštěstí obešla bez obětí na životech, způsobily nadměrné srážky v květnu a v červnu téhož roku.
„Tato událost měla zásadní význam pro rozvoj vědeckých přístupů ke zkoumání problematiky sesuvů. Jde totiž o jeden z prvních sesuvů v Čechách, jenž byl popsán moderními vědeckými metodami. Autorem tohoto výzkumu byl profesor Quido Záruba – mimo jiné i zakladatel inženýrské geologie v českých zemích,“ přiblížil Dr. Hartvich.
Pro veřejnost pak organizátoři připravili na sobotu 27. června exkurzi k místu sesuvu u Dnebohu a okolí s odborným výkladem Dr. Hartvicha a dalšího specialisty na sesuvy, Ing. Jana Novotného z České geologické služby. Sraz je ve 14 hodin na parkovišti v Dnebohu. Trasa exkurze povede na čelo i k odlučné hraně sesuvu z roku 1926. Exkurze bude dlouhá asi jeden kilometr a povede místy i náročnějším terénem.
Image
Pro další informace můžete kontaktovat:
RNDr. Filip Hartvich, Ph.D., e-mail: hartvich@irsm.cas.cz
Přednášky
V pondělí 25. května 2026 se v rámci pravidelné schůzky skautek ze střediska Mustang Liberec uskutečnil interaktivní program „Zemětřesení na vlastní kůži“. Program připravili Renata Lukešová a Petr Tábořík z Ústavu struktury a mechaniky hornin AV ČR, v. v. i. v rámci programu Dynamická planeta Země Strategie AV21.
Cílem setkání bylo ukázat, že zemětřesení nemusí být jen vzdáleným pojmem z učebnic nebo zpráv ze světa, ale že jeho základní principy lze pochopit i hravou a praktickou formou. Účastnice se dozvěděly, proč zemětřesení vznikají, kde je lze ve světě i u nás nejčastěji očekávat a jak se správně zachovat v případě silnějších otřesů.
Hlavní část programu patřila praktickým ukázkám měření. Skautky si vyzkoušely, jak citlivě seismická aparatura zaznamenává pohyby podloží, a samy se pokusily „vybudit zemětřesení“. Družinky Zeber a Klokanů si při tom zasoutěžily, komu se podaří vytvořit větší „zemětřesení“ – tedy co největší amplitudu zaznamenanou seismometrem. Účastnice si tak mohly na vlastní oči ověřit, že i zdánlivě malé pohyby v okolí přístroje jsou měřitelné.
Program ale nezůstal jen u techniky. Skautky vytvořily také živou „seismickou řadu“, ve které si pomocí vlastních těl předvedly rozdíl mezi P-vlnami a S-vlnami. Praktická demonstrace pomohla ukázat, že různé typy seismických vln se šíří odlišným způsobem a že právě jejich záznam umožňuje odborníkům určovat vlastnosti zemětřesení.
Na závěr si účastnice ověřily nově nabyté znalosti v krátkém zábavném kvízu. Každá skautka si z programu odnesla nejen drobnou cenu, ale především zkušenost, že věda o Zemi může být srozumitelná, zábavná a překvapivě blízká každodennímu životu.
Setkání navázalo na snahu programu Dynamická planeta Země přibližovat výzkum procesů probíhajících uvnitř Země i na jejím povrchu širší veřejnosti a podporovat zájem mladé generace o přírodní vědy.
Image
Image
Audiozáznamy
Přístroje českých vědců na Tchaj-wanu monitorují zemětřesení a pohyby hornin. Tchajwanští vědci naopak pomáhají svým českým kolegům v tuzemském bádání. Mezinárodní spolupráce pokračuje Česko tchajwanským vědeckým setkáním v sídle Akademie věd ČR v Praze a naváže dalšími místy v Česku.
Podle geologů jsou Tchaj-wan a části Česka, zejména Beskydy a Karpaty, blízcí sousedé, nebo si východoasijský ostrov můžeme představit jako mladšího příbuzného našich hor. Evropa je proti Tchaj-wanu mnohem klidnější a zemětřesení jsou tu vzácná. Ale po těch pradávných zůstaly v zemi stopy. Čeští vědci vozí na Tchaj-wan také svou měřící techniku. Ta dokáže zachytit mnohem drobnější pohyby hornin v mikro měřítku než dřívější metody. Podrobnější měřidla by v budoucnu mohla posloužit i jako systém včasného varování. Vědci nedovedou předpovědět, kdy se hornina dá do pohybu, ale chtějí aspoň zjistit co nejdříve, když se začne hýbat, aby lidé měli dost času se evakuovat. Tahleta měřidla mají širokou možnost aplikace i na nebezpečné skalní svahy, třeba když nějaký blok hrozí zřícením. Do Česko tchajwanských geologických výzkumů se zapojily obě Akademie věd i několik univerzit v obou zemích.
Reportáž a rozovor s Ivo Baroňem z odd. inženýrské geologie ÚSMH na Českém rozhlasu v pořadu Ranní Plus, Věda Plus, Radiožurnál..
Audio file
Audio file
Audio file
Autor: Mgr. Ivo Baroň, PhD.
Semináře/Workshopy
24. mezinárodní konference „Stav geomorfologických výzkumů“ v historickém městě Broumov ve dnech 22. – 24. dubna 2026.
Letošní konferenci společně organizují Ústav horninové stavby a mechaniky, Správa chráněné krajinné oblasti Broumovsko a Česká geologická společnost.
Image
Tiskové zprávy
Nejnovější výsledky společného výzkumu českých a tchajwanských vědců v oblasti pohybů zlomů zemské kůry a sesuvů představí 2. česko-tchajwanský mezinárodní workshop geologických věd. Uskuteční se ve středu 29. dubna 2026 v budově Akademie věd České republiky na Národní třídě 3. Setká se na něm odborná i širší vědecká veřejnost.
Zajímavým aspektem tohoto setkání je skutečnost, že jde o spolupráci, kterou jsme zahájili v rámci projektu Grantové agentury ČR, ale nyní úspěšně pokračujeme, i když grantový projekt skončil v roce 2024. Postupně se naše spolupráce rozšiřuje o další tchajwanská i česká pracoviště,“ řekl Ivo Baroň, vědecký pracovník Oddělení inženýrské geologie ÚSMH.
Odborníci obou zemí představí na pražském workshopu aktuální výzkum zaměřený na porozumění dynamice deformací zemské kůry, vnitřní struktuře a pohybů svahů a možnostem zmírňování rizik spojených se sesuvy a zemětřeseními. „Výsledky těchto studií přispívají ke zvyšování bezpečnosti obyvatel v rizikových oblastech a efektivnímu plánování preventivních
opatření,“ dodal Jan Klimeš, vedoucí Oddělení inženýrské geologie ÚSMH.
Přednášky a prezentace se zaměří na monitoring sesuvů, systémů včasného varování, na problémy mikroseismicity i současné tektonické aktivity. Významná část bude věnována také využití moderních technologií, jako jsou například geofyzikální měření, trojrozměrný monitoring pohybů či digitální metody pro detekci a analýzu svahových procesů. Součástí programu bude také diskuse o praktickém využití vědeckých poznatků v oblasti řízení přírodních rizik a ochrany infrastruktury.
Autor: Mgr. Ivo Baroň, PhD.
Videozáznamy
Jaderná elektrárna v Dukovanech se připravuje na stavbu nových bloků. Co se skrývá pod povrchem zjišťují v pražské laboratoři mechaniky hornin. Obroušené vzorky hornin se nejdříve osadí speciálními měřáky, potom se dají do lisu, kde se testuje jejich pevnost. Jiný přístroj zase odhalí, jestli ve vzorcích nejsou praskliny. Čím je hornina pevnější, tím jí vlna projde rychleji.
Vlastnosti hornin v podloží, na kterém vzniknou nové bloky jaderné elektrárny, testuje tým geologů z Ústavu struktury a mechaniky hornin AV ČR. Získaná data poslouží jako podklad pro rozhodování o přesném umístění a parametrech objektů, které v Dukovanech postaví jihokorejská firma KHNP.
Image
Autor: Mgr. Jan Blahůt, Ph.D.
Videozáznamy
Vlastnosti hornin v podloží, na kterém vzniknou nové bloky jaderné elektrárny Dukovany, testuje tým geologů z Ústavu struktury a mechaniky hornin AV ČR v laboratoři mechaniky hornin. Získaná data poslouží jako podklad pro rozhodování o přesném umístění a parametrech objektů, které v Dukovanech postaví jihokorejská firma KHNP.
Specializovaná laboratoř Oddělení aplikované mechaniky hornin testuje, jak se horniny chovají při zatížení, a měří jejich statické i dynamické vlastnosti. Je jedna z mála v Česku, která tento typ testů může provádět. Získaná data napomáhají při volbě vhodného způsobu zakládání a k případným úpravám projektu.
www.novinky.cz
Články / Knihy
V místech, kde do sebe narážejí zemské desky, se dějí velké věci – vybuchují sopky, třese se země, zdvihají se pohoří. Pro pochopení těchto událostí je ale důležité sledovat i úplně nepatrná chvění. Petra Štěpančíková z Ústavu struktury a mechaniky hornin Akademie věd ČR se do lokalit bohatých na tektonické pohyby vydává několikrát ročně. „Na první pohled to je hromada kamení. Jenže když se na ni podíváte do detailu, zjistíte zajímavé věci hluboko do minulosti,“ říká vědkyně. Pochází z Valašska, kde žádná zemětřesení nejsou, přesto ji tektonika lákala od dětství. Při studiu na Přírodovědecké fakultě UK ji nejvíce zaujal předmět geomorfologie, který zkoumá tvorbu a vývoj tvarů reliéfu. Zabývá se paleoseismologií, jež hledá známky zemětřesení na zemském povrchu i těsně pod ním hluboko v minulosti. Vede oddělení neotektoniky a termochronologie a několikrát do roka jezdí do terénu do USA, Indie nebo Turecka. Zkoumá i seismicky zajímavé oblasti v Česku, například Chebsko. V posledních letech rozšířila své zájmy o propojení vědeckého, filozofického a lidského rozměru přírodních jevů – na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích vystudovala teologii. Napsala knihu Boží zemětřesení.
Image
