Při čtyři roky starém požáru v národním parku České Švýcarsko byly tamní pískovcové skály vystaveny teplotě kolem 300 stupňů Celsia. Zjistili to odborníci z Akademie věd ČR (AV), kteří následky zatím největšího lesního požáru v Česku v posledních dnech zkoumali. Zjistili, že pískovec byl poškozen do hloubky šesti centimetrů a že je na něm patrný i jev takzvaného opadávání, kdy z něj šupiny kamene dopadaly na půdu a postupně se díky větru a vodě dostávaly dál. Výzkumníci také spočítali, že podobných větších či menších šupin se po požáru odlomilo přes sto tun.

Co vypovídají zemětřesení o Bohu? Jsou pouze slepou, byť tvůrčí přírodní silou utvářející celá pohoří, která má však v případě zasažení obydlených oblastí ničivé následky, nebo nesou hlubší význam? Tato kniha zve čtenáře na cestu mezi přírodními vědami a teologií – na místo, kde se otřásá nejen země, ale i naše představy o smyslu přírodních katastrof. Kniha nabízí čtenáři jedinečný pohled na zemětřesení nejen jako na přírodní proces, ale i jako na prostor setkání s Bohem a výzvu k lidské odpovědnosti.

V místech, kde do sebe narážejí zemské desky, se dějí velké věci – vybuchují sopky, třese se země, zdvihají se pohoří. Pro pochopení těchto událostí je ale důležité sledovat i úplně nepatrná chvění. Petra Štěpančíková z Ústavu struktury a mechaniky hornin Akademie věd ČR se do lokalit bohatých na tektonické pohyby vydává několikrát ročně. „Na první pohled to je hromada kamení. Jenže když se na ni podíváte do detailu, zjistíte zajímavé věci hluboko do minulosti,“ říká vědkyně.

Vědci z Ústavu struktury a mechaniky hornin (ÚSMH ) a Geofyzikálního ústavu (GFÚ) Akademie věd ČR provozují od roku 2022 v Rumunsku 16 dočasných seismických stanic v rámci mezinárodního projektu AdriaArray, jimiž výrazně zahustili rumunskou seismickou monitorovací síť, kterou provozuje výzkumná organizace National Institute for Research and Development for Earth Physics – NIEP.

V prostorách kostela Pražská křižovatka byly 9. prosince 2025 slavnostně uděleny Ceny ministra zdravotnictví za zdravotnický výzkum a vývoj. Ocenění převzaly řešitelské týmy deseti nejlépe hodnocených projektů podpořených Agenturou pro zdravotnický výzkum ČR (AZV ČR) a úspěšně dokončených v roce 2024. Ceny předal ministr zdravotnictví prof. Vlastimil Válek společně s předsedou agentury prof. Ondřejem Slabým.

Vědci z oddělení struktury a vlastnosti materiálů Ústavu struktury mechaniky hornin AV ČR  se významnou měrou podíleli na rekonstrukci  dlažby při celkové rekonstrukci kostela svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře ve Žďáru nad Sázavou, který je zapsán na seznamu světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO.

Na začátku byli čtyři badatelé, dva filmaři a jeden ambiciózní plán zachytit kamerou vědeckou výpravu za polární kruh. Výsledkem je 10 let systematické dokumentární videotvorby Akademie věd ČR. Na první celovečerní snímek Pohyby, který vznikl na Špicberkách, ale i na následující počiny odboru akademické videoprodukce Střediska společných činností AV ČR zavzpomínali tvůrci i protagonisté vědeckých dokumentů na mezinárodním festivalu Academia film Olomouc.

Výstava ve vsetínském zámku představuje sesuvy nejen na Valašsku. Návštěvníci se seznámí s procesy vzniku sesuvů, s jejich typy a dopady na přírodu a poznají i příběhy lidí, kteří byli těmito jevy postiženi, sdělil dnes ČTK Jiří Koňařík, mluvčí Muzea regionu Valašsko, které zámek spravuje.

Kniha Rudni geologie, kterou vydalo britské nakladatelství IntechOpen v Londýně, jejímž editorem je RNDr. Miloš René, CSc. z oddělení geochemie ÚSMH AV ČR, obsahuje pět kapitol, které diskutují mineralogii a geochemii rudních ložisek cínu, wolframu, tantalu, niobu zlata a uranu rudních ložisek ze Rwandy (Afrika), Kanady, Burkiny Faso, Súdánu a Nového Zélandu. 
Doi: 10.5772/intechopen.1005551

Ústav struktury a mechaniky hornin AV ČR (ÚSMH) se těší celosvětovému renomé ve výzkumu přírodních hrozeb, jako jsou sesuvy a zemětřesení. Mezi jeho úspěšné výzkumné aktivity patří například přesný monitoring pohybů zlomů.