Mgr. Alexandra Malhocká (Špaldoňová) Ph.D.

Budova
E
Patro
1
Číslo místnosti
108
Budova
E
Patro
1
Číslo místnosti
111
O mně

Vzdělání

2010-2014
Ph.D., Ústav pro životní prostředí, Přírodovědecká fakulta, Univerzity Karlovy v Praze
2008-2010
Mgr., Katedra Ekologie, Přírodovědecká fakulta, Univerzity Karlovy v Praze
2005-2008
Bc., Katedra Biologie, Přírodovědecká fakulta, Univerzity Karlovy v Praze

Pracovní zkušenosti

Od roku 2014
Ústav struktury a mechaniky hornin, a.s., AVČR, Praha
2012-2015
Ústav pro životní prostředí, Přírodovědecká fakulta, Univerzita Karlova v Praze
2010-2013
Katedra půdní biologie, Biologické centrum, AVČR, České Budějovice

Zájem výzkumu

Na oddělení geochemie Ústavu struktury a mechaniky hornin, a.s., AVČR jsem začala pracovat v roce 2014, krátce po ukončení doktorského studia, které jsem absolvovala v Ústavu pro životní prostředí, Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Profesionálně se zaměřuji na organochemickou analýzu a vývoj a hodnocení metodologií plynové a kapalinové chromatografie.

Většina mého současného výzkumu se týká chemotaxonomie u moderních jehličnanů pod různými podněty environmentálních a antropogenních faktorů.

Dalšími obory mé činnosti jsou například:
- výzkum vlivů půdní bioty na rozklad a ukládání organické hmoty v půdě,
- sorpční studie na těžkých kovech s následným vývojem a výrobou biouhlů s vysokými parametry kvality,
- charakterizace geopolymerů,
vývoj a validace metod pro průkaz falšování parafínového vosku,
testování dehtů a tepelně upravených čistírenských kalů na přítomnost PAU

Publikační činnost

V současné době jsem autorem nebo spoluautorem více než 18 vědeckých prací v časopisech s IF; s 230 citacemi, H-index 8

Publikační činnost

2024

Daniela Řimnáčová, Alexandra Malhocká, Martina Havelcová et al., 2024. Physicochemical characteristics of natural and anthropogenic
inorganic and organic solid porous materials: comprehensive view. Materialia.

2023

Alexandra Malhocká a Martina Švábová, 2023. Diversity of the terpene synthesis in the Thuja species – A comparative chemotaxonomic study. Biochemical Systematic and Ecology 110, 104703.

Alexandra Malhocká a Martina Švábová, 2023. A chemotaxonomic analysis of terpenes variation in Metasequoia glyptostroboides and Sequoiadendron giganteum resins. Journal of Essential Oil Bearing Plants 26, DOI: 10.1080/0972060X.2023.2280139

2021

Alexandra Špaldoňová, Martina Havelcová, Ladislav Lapčák, Vladimír Machovič, Dalibor Titěra, 2020. Analysis of beeswax adulteration with paraffin using GC/MS, FTIR-ATR and Raman spectroscopy. Journal of Apicultural Research. doi.org/10.1080/00218839.2020.1774152

2020

Alexandra Špaldoňová, Martina Havelcová, Vladimír Machovič, Ladislav Lapčák, 2020. Molecular resin composition of two taxodium taxa growing in different climate condition: Chromatographic and spectroscopic study. Advancement in Medicinal Plant Research 8, 60-72. doi:10.30918/AMPR.83.20.029
Martina Havelcová, Vladimír Machoviča, Miloš René, Ivana Sýkorová, Ladislav Lapčák, Alexandra Špaldoňová, 2020. Geochemistry of shear zone-hosted uranium mineralisation at the Zadní Chodov uranium deposit (Bohemian Massif). Ore Geology Reviews 120. doi.org/10.1016/j.oregeorev.2020.103428

2019

M. Havelcová, V. Machovič, A. Špaldoňová, I. Sýkorová, K. Mach, Z. Dvořák, 2019. Fosilní pryskyřice duxit, její chemické složení a vlastnosti. Zpravodaj Hnědé uhlí 2, 3-18. (Recenzovaný časopis ISSN 1213–1660).
Alexandra Špaldoňová, Jan Frouz, 2019. Decomposition of Forest Litter and Feces of Armadillidium vulgare (Isopoda: Oniscidea) Produced from the Same Litter A_ected by Temperature and Litter Quality. Forests 10. doi:10.3390/f10110939
Ivana Perná, Monika Šupová, Tomáš Hanzlíček, Alexandra Špaldoňová, 2019. The synthesis and characterization of geopolymers based on metakaolin and high LOI straw ash. Construction and Building Materials 228. doi.org/10.1016/j.conbuildmat.2019.116765
Martina Havelcová, Vladimír Machovič, Alexandra Špaldoňová, Ladislav Lapčák, Jiří Hendrych, Martin Adam, 2019. Characterization of Eocene fossil resin from Moravia, Czech Republic: Insights into macromolecular structure. Spectrochimica Acta Part A: Molecular and Biomolecular Spectroscopy 215, 176–186. doi.org/10.1016/j.saa.2019.02.058

2018

Ivana Sýkorová, Bohdan Kříbek, Martina Havelcová, Vladimír Machovič, František Laufek, František Veselovský, Alexandra Špaldoňová, Ladislav Lapčák, Ilja Knésl, Petra Matysová, Vladimír Majer, 2018. Hydrocarbon condensates and argillites in the Eliška Mine burnt coal waste heap of the Žacléř coal district (Czech Republic): Products of high- and lowtemperature stages of self-ignition. International Journal of Coal Geology 190, 146–165.
Martina Havelcová, Vladimír Machovič, Ivana Sýkorová, Ladislav Lapčák, Alexandra Špaldoňová, Karel Mach, Zdeněk Dvořák, 2018. Duxite – Fossil resin of Miocene age, Organic Geochemistry 124, 190–204.

2017

Šárka Angst, CarstenW. Mueller, Tomáš Cajthaml, Gerrit Angst, Zuzana Lhotáková, Martin Bartuška, Alexandra Špaldoňová, Jan Frouz, 2017. Stabilization of soil organic matter by earthworms is connected with physical protection rather than with chemical changes of organic matter. Geoderma 289, 29–35. dx.doi.org/10.1016/j.geoderma.2016.11.017

2016

Ivana Sýkorová, Bohdan Kříbek, Martina Havelcová, Vladimír Machovič, Alexandra Špaldoňová, Ladislav Lapčák, Ilja Knésl, Jaroslav Blažek, 2016: Radiation- and self-ignition induced alterations of Permian uraniferous coal from the abandoned Novátor mine waste dump (Czech Republic). International Journal of Coal Geology Volume 168, 162–178.
Šárka Angst, CarstenW. Mueller, Tomáš Cajthaml, Gerrit Angst, Zuzana Lhotáková, Martin Bartuška, Alexandra Špaldoňová, Jan Frouz, 2016: Stabilization of soil organic matter by earthworms is connected with physical protection rather than with chemical changes of organic matter. Geoderma 289, 29–35.

2015

Jan Frouz, Alexandra Špaldoňová, Zuzana Lhotáková, Tomáš Cajthaml, 2015: Major mechanisms contributing to the macrofauna-mediated slowdown of litter decomposition. Soil Biology & Biochemistry, Volume 91, 23–31. dx.doi.org/10.1016/j.soilbio.2015.08.024

2014

Alexandra Špaldoňová and Jan Frouz, 2014: The role of Armadillium vulgare (Isopoda:Oniscidea) in litter decomposition and soil organic matter stabilization. Applied Soil Ecology, Volume 83, 186-192.
Jan Frouz and Alexandra Špaldoňová, 2014: The effect of earthworms (Lumbricus rubellus) and simulated tillage on soil organic in a long-term microcosm experiment. Soil Biology and Biochemistry, Volume 78, 58-64.
Jan Frouz, Alexandra Špaldoňová, Zuzana Lhotáková, Tomáš Cajthaml, 2015: Major mechanisms contributing to the macrofauna-mediated slowdown of litter decomposition. Soil Biology & Biochemistry, Volume 91, 23–31.

Vážení návštěvníci! Odkazy z této sekce vedou převážně na externí webové stránky. Některé odkazy, zejména u starších příspěvků, již proto nemusejí existovat. V případě, že na chybný odkaz narazíte, budeme rádi, když kontaktujete webmastera stránek. Děkujeme za pochopení.

Články / Knihy

Obrazová publikace vznikla v Ústavu struktury a mechaniky hornin AV ČR, v.v.i. s podporou Akademie věd České republiky v rámci programu Strategie AV21 č. 27 – Udržitelná energie, podprogram Oběhové hospodářství v energetice, se záměrem představit široké veřejnosti biomasu v podobě různých typů šišek, které mohou být plnohodnotně využity. Publikace, která může být i výukovým materiálem, obsahuje základní informace o různých druzích jehličnatých stromů, jejich výskytu, vzhledu a vlastnostech, včetně možného způsobu použití. Ke každému příkladu jsou prezentovány fotografie stromu, šišek a zajímavých detailů. Dále je uvedena základní chemická a prvková analýza daného typu šišky doplněná o energetické hodnoty spalného tepla a výhřevnosti.

Publikace bude využívána během popularizačních akcí (výstavy, exkurze pro školy a širokou veřejnost v rámci Týdne vědy a techniky Akademie věd ČR a Veletrhu vědy, pro komentované prohlídky laboratoří apod.). Elektronická verze bude na vyžádání k dispozici základním a středním školám na e-mailu: bicakova@irsm.cas.cz.

Články / Knihy

V článku jsou uvedeny poznatky o chemickém složení fosilní pryskyřice nazývané duxit. K analýze sady vzorků, nalezených většinou v mineralizovaných kmenech a uložených v miocenních sedimentech mostecké a sokolovské pánve, byly použity metody elementární analýzy, mikroskopie, chromatografie a infračervené spektroskopie.

Zpravodaj Hnědé uhlí, ročník 2/2019