Přístroje českých vědců na Tchaj-wanu monitorují zemětřesení a pohyby hornin. Tchajwanští vědci naopak pomáhají svým českým kolegům v tuzemském bádání. Mezinárodní spolupráce pokračuje Česko tchajwanským vědeckým setkáním v sídle Akademie věd ČR v Praze a naváže dalšími místy v Česku.
Podle geologů jsou Tchaj-wan a části Česka, zejména Beskydy a Karpaty, blízcí sousedé, nebo si východoasijský ostrov můžeme představit jako mladšího příbuzného našich hor. Evropa je proti Tchaj-wanu mnohem klidnější a zemětřesení jsou tu vzácná. Ale po těch pradávných zůstaly v zemi stopy. Čeští vědci vozí na Tchaj-wan také svou měřící techniku. Ta dokáže zachytit mnohem drobnější pohyby hornin v mikro měřítku než dřívější metody. Podrobnější měřidla by v budoucnu mohla posloužit i jako systém včasného varování. Vědci nedovedou předpovědět, kdy se hornina dá do pohybu, ale chtějí aspoň zjistit co nejdříve, když se začne hýbat, aby lidé měli dost času se evakuovat. Tahleta měřidla mají širokou možnost aplikace i na nebezpečné skalní svahy, třeba když nějaký blok hrozí zřícením. Do Česko tchajwanských geologických výzkumů se zapojily obě Akademie věd i několik univerzit v obou zemích. 
Reportáž a rozovor s Ivo Baroňem z odd. inženýrské geologie ÚSMH na Českém rozhlasu v pořadu Ranní Plus, Věda Plus, Radiožurnál..