Čtyřčlenný výzkumný tým pod vedením ředitele Ústavu struktury a mechaniky hornin Akademie věd ČR (ÚSMH) RNDr. Josefa Stemberka, CSc., se koncem srpna opět vypravil na několik týdnů za polární kruh na Špicberky. Tentokrát šlo o jubilejní desátou vědeckou výpravu. Na ostrově, jenž je součástí Norského království, se vědci opět zabývali měřením zejména pohybů na tektonických zlomech a problematikou rozsáhlých skalních řícení.
Modelování svahových sesuvů či sopečné činnosti, možnost vyzkoušet si objevování struktur pod zemským povrchem při bagrování, ukázky přípravy horninových vzorků pro mikroskopická pozorování, ale i odpovědi na otázky, zda lze díky zvířatům nahradit nemonou lidskou kost, co je kolagen a jaký má význam pro fungování lidského těla, a ještě mnoho dalších zajímavostí připravil Ústav struktury a mechaniky hornin Akademie věd ČR (ÚSMH) pro návštěvníky Veletrhu vědy Akademie věd ČR. Čtvrtý ročník této populárně naučné akce se koná od 7. do 9. června 2018 na výstavišti PVA EXPO Praha v Letňanech.
Nová studie přináší osvědčené poznatky o nebezpečí, které představují horské ledovce a trvale zmrzlá půda ve vysokých horách. Vypracovali ji vědci ze Švýcarska ve spolupráci s Ústavem struktury a mechaniky hornin AV ČR. Jde o oblasti, v nichž se nejvýrazněji projevují klimatické změny způsobující odtávání horských ledovců, vznik nebezpečných sesuvů i skalních lavin a s tím souvisejících povodní. Dokument má přispět k ochraně majetku a životů obyvatel světových velehor včetně Alp.
zpráva na webu Akademie věd ČR
Návštěvy se ve čtvrtek 22. března 2018 kromě předsedkyně Akademie věd Evy Zažímalové zúčastnili také místopředseda Jan Řídký a členka Akademické rady Lenka Vostrá.
zpráva na webu Akademie věd ČR
Mezinárodní vědecký tým připravil technický manuál k
hodnocení nebezpečí, které
představují horské ledovce a trvale zmrzlá půda ve vysokých
horách.
Problematiku sesuvů a skalních řícení v České republice přibližuje veřejnosti nová publikace, kterou vydala Akademie věd České republiky (AV ČR). Mezioborové dílo s názvem Sesuvy – podceňované nebezpečí popisuje tuto problematiku nejen z pohledu geologie a geografie, ale i historie, sociologie a práva. Čtivě psaný text srozumitelný i laikům je doplněn fotografiemi a mapami tak, aby co nejlépe představil tento sice lokální, ale velmi nebezpečný a obtížně předvídatelný fenomén, který i v podmínkách ČR ohrožuje lidské životy.
zpráva na webu Akademie věd ČR
Konference Sesuvy – podceňovaná nebezpečí? pořádá Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí Senátu Parlamentu ČR ve spolupráci s Ústavem struktury a mechaniky hornin Akademie věd ČR, v. v. i., a Ústavem státu a práva Akademie věd ČR, v. v. i. Odborníci představí výsledky mezioborového výzkumu, jenž se zabývá riziky zapříčiněnými sesuvy svahů. Jedním z hlavních témat bude inženýrskogeologický průzkum pro liniové stavby ve vztahu k riziku svahových deformací včetně poznatků o sesuvu na dálnici D8 z června 2013.
XI. ročník odborného semináře Biomateriály a jejich povrchy se uskuteční ve dnech 18. – 21. září 2018 v Herbertově v jižníc Čechách. Stejně jako v minulých letech bude seminář zaměřen na metody testování biokompatibility, charakterizace a modifikace biomateriálů a jejich povrchů.
Odborníci z Ústavu struktury a mechaniky hornin Akademii věd České republiky dlouhodobým zkoumáním zjistili, že v posledních 20 tisíci letech docházelo v ČR (v Dolním Slezsku či v západních Čechách) k zemětřesením o magnitudu až 6,5 Richterovy stupnice. Dosud se mělo za to, že v Česku se takto silná zemětřesení v minulosti nevyskytovala. Poznatky o těchto objevech, ale i mnohé další o historické i současné zemětřesné činnosti v ČR i ve světě, budou vědci prezentovat v pondělí 25.
Na svatou Annu zasáhly jižní Island zvýšené otřesy země. Pocítili je i obyvatelé Reykjavíku. Výskyt zemětřesení je v této oblasti častý kvůli aktivnímu rozpínání zemské kůry a sopečné činnosti. Čeští vědci z Ústavu struktury a mechaniky hornin AV ČR spolu a islandskými seismology a geology oblast poloostrova Reykjanes podrobně monitorují. V roce 2013 zde vybudovali velmi citlivou lokální seismickou síť REYKJANET. Rovněž zde testují seismograf ROTAFON, který sleduje sopku Katla a může varovat před blížící se erupcí.
tisková zpráva na webu Akademie věd ČR