Až se země rozhoupe
Paleoseizmoložka Petra Štěpančíková hledá pozůstatky zemětřesení, která změnila vzhled krajiny.
MLADÁ FRONTA DNES, str. 4
Paleoseizmoložka Petra Štěpančíková hledá pozůstatky zemětřesení, která změnila vzhled krajiny.
MLADÁ FRONTA DNES, str. 4
Kde hrozí sesuvy svahů, máme v Česku dobře zmapované, ale při stavbách se tím neřídíme, shodli se odborníci na konferenci v Senátu. Znalosti získané z výzkumů by se podle nich měly projevit hlavně při plánování silnic a dálnic. Dosud k tomu projektanty a stavební firmy nic nenutí, opatření navrhovaná geology jsou pro ně jen doporučující. Nevýhody tohoto postupu se projevily při stavbě dálnice D8. Konferenci pořádal senátní výbor spolu se dvěma ústavy Akademie věd.
ČTK
Tyden.cz / autor ČTK
Geologové prozkoumali 72 úseků plánovaných dálnic a silnic první třídy, zhruba třetina z nich je riziková. V pořadu České televize Otázky Václava Moravce uvedl ředitel Ústavu struktury a mechaniky hornin Akademie věd ČR Josef Stemberk. Na práci se podílela i Česká geologická služba (ČGS), která výsledky průzkumu předá Ředitelství silnic a dálnic.
Deník E15, str.9
Strmé svahy vesničky Rampac Grande nedaleko nejvyšší peruánské hory Huascarán postihly v roce 2009 katastrofické sesuvy. S pomocí přicházejí vědci z Ústavu struktury a mechaniky hornin AV ČR, kteří obyvatelům pomáhají hledat bezpečné lokality k rozvoji vesnice a zároveň upozorňují na místa, jimž by se měli vyhnout.
Akademie věd ČR, aktuality
Uhlí, vzorky z uhelných hald či prachovnice s polétavým prachem, pryskyřice dnešní i fosilní včetně obdivovaných jantarů procházejí rukama Martiny Havelcové z Ústavu struktury a mechaniky hornin AV ČR. Dokáže z nich vyčíst podrobnosti o vegetaci, klimatických poměrech a nejrůznějších dějích v dobách nedávných i dávno minulých. Společným jmenovatelem všeho, co ji zajímá, jsou organické sloučeniny, často rostlinného původu.
A / Věda a výzkum 3/2017, čtvrtletník o vědě a výzkumu v AV ČR, rozhovor s Martinou Havelcovou, str. 34–39
Dnešní západ Čech zasáhla v minulosti nejméně dvě zemětřesení, která se zcela vymykají historickým tabulkám. Přišli na to vědci kombinací terénního výzkumu a metod z oboru paleoseismologie. Otřesy byly energií, která se při nich uvolnila, mnohem silnější než ty z doby přístrojového měření. Výzkum se zřejmě časem promítne do stavebních norem.
Aktualne.cz