Časopisy / Média

Média

Vážení návštěvníci! Odkazy z této sekce vedou převážně na externí webové stránky. Některé odkazy, zejména u starších příspěvků, již proto nemusejí existovat. V případě, že na chybný odkaz narazíte, budeme rádi, když kontaktujete webmastera stránek. Děkujeme za pochopení.

Tiskové zprávy

Tým mezinárodních výzkumníků pod vedením českých vědců dosáhl průlomu v monitorování zemětřesení v jižní části Etiopie. Poblíž města Arba Minch se jim podařilo vybudovat seismickou síť světových parametrů, která umožňuje zpřesnit detekci a lokalizaci zemětřesení v této seismicky aktivní oblasti. Poskytováním spolehlivých dat umožňuje síť přehodnotit seismické modely a zmírnit následky budoucích katastrof. A to zejména v mimořádně hustě osídlených oblastech, kde jsou dosud tato rizika velmi podceňována. 

„Tento projekt je průlomem pro pochopení seismické aktivity v jižní části Etiopské příkopové propadliny. S lepšími daty můžeme lépe posoudit reálnou hrozbu vzniku zemětřesení a snad i stanovit místa, kde může mít seismická aktivita nejhorší následky. Závěry tak mohou být užitečné pro krizové řízení samospráv v rychle rostoucí městské oblasti Arba Minch. I když ze zatím neznámých důvodů mají v posledních dvaceti letech zemětřesení v Etiopii relativně nízká magnituda, jsou častá a narušují každodenní život obyvatel a vyvolávají obavy z potenciálních rizik,“ řekl Mgr. Jan Valenta, Ph.D., vedoucí výzkumník z Ústavu struktury a mechaniky hornin Akademie věd ČR (ÚSMH AV ČR). 

Projekt, vedený vědci z ÚSMH AV ČR, Univerzity Karlovy a Arba Minch University, spočíval ve zbudování tří nových seismických stanic v Arba Minch, Dorze a NechSar National Park. Díky této síti se mimo jiné podařilo zpřesnit polohu epicentra zatím největšího letošního zemětřesení v oblasti o magnitudě 4,9 z 12. května 2024, které bylo původně světovými monitorovacími systémy situováno zhruba o 100 km jižněji.

„Kromě monitorování zemětřesení umožňuje nová síť seismických stanic také zjistit přesnější umístění hlubokých zlomových struktur, které mohou být potenciálním zdrojem zemětřesení,“ doplnila členka týmu Mgr. Lucia Fojtíková, Ph.D. z ÚSMH AV ČR.

Výzkumný tým plánuje novou síť rozšířit a propojit ji s regionálními i světovými seismickými datovými centry. „Posílení kapacity pro monitorování zemětřesení je zásadním krokem pro ochranu našich obyvatel,“ zdůraznil význam tohoto projektu člen týmu MSc. Tariku Degife z Arba Minch University.

Seismická data zaznamenaná nově instalovanými stanicemi (ARBM, DORZ a NECH) jsou zatím volně dostupná na vyžádání od výzkumného týmu. Budoucnu budou snadno k dispozici přes mezinárodní seismologické databáze pro všechny zájemce.

Tento výzkum finančně podpořil Czech-UNDP Challenge Fund, partnerství mezi Programem OSN pro rozvoj (UNDP) a Českou republikou. Projekt byl financován v rámci Czech Challenge Fund 2023 UNDP-IRH-00048, který podporuje udržitelný rozvoj prostřednictvím vědecké spolupráce.

(nahrávka od 13:47minuty záznamu)

Semináře/Workshopy

Řícení skal v turisticky atraktivních pískovcových oblastech je tématem semináře pro veřejnost, který se koná 28. listopadu 2024 od 16 hodin v budově Správy CHKO Broumovsko v Polici nad Metují. Akci pořádají Geologický ústav AV ČR a Ústav struktury a mechaniky hornin v rámci programu Strategie AV21 Dynamická planeta Země.
 

Rizika skalního řícení-seminář pro veřejnost


 

Videozáznamy

Reportáž z prvního Dne otevřených dveří v Ústavu struktury a mechaniky hornin AV ČR v rámci vědeckého festivalu Týden Akademie věd ČR 2024.
Česká Televize - Déčko- pořad  Zprávičky - Novinky každého dne tak, že jim budeš rozumět

Videozáznamy

Česká televize - Déčko, i-vysílání - pořad Zprávičky (reportáž z prvního Dne otevřených dveří v našem ústavu), exkurze ZŠ Zdiby, žácí z 3. a 4. ročníku.
Exkurze probíhala na oddělení: geochemie, seismotektoniky, kompozitních a uhlíkových materiálů a struktury a vlastnosti materiálů.
 

Zprávičky- ČT-Déčko

Přednášky

Matematicko-fyzikální fakulta Uk Praha, katedra geofyziky pořádá každý pátek ve 14:00hodin seminář o aktuálních problémech v oblasti seismického výzkumu Země.
Přednášející : M. Wcisło (ÚSMH AV ČR) and I. Pšenčík (GÚ AV ČR)
Přednáška na téma: Ray-theory computations based on weak attenuation concept

Přednášky

Ve čtvrtek 31. října 2024 se v přednáškovém sále GFÚ koná neformální seminář věnovaný současnému výzkumu v oblasti oherského riftu, z pohledu řady disciplín věd o Zemi. Seminář je otevřen publiku z řad studentů a profesionálů v geovědách z akademických a státních institucí i soukromého sektoru.

SECTION 4: WESTERN EGER RIFT
P. Hrubcová, T. Fischer, T. Dahm, V. Rapprich, J. Valenta, J. Mrlina, R. Beránek, P. Tábořík, T. Vylita
Drilling in western Eger Rift and surveying of Bažina Maar

P. Štěpančíková, J. Flašar, T. Rockwell, Jakub Stemberk, P. Tábořík, Ch. Goswami, F. Hartvich, H. Sana, N. Brown
Variability of neotectonic activity along the Mariánské Lázně fault

P. Tábořík, P. Štěpančíková, Jakub Stemberk, L. Findžová, T. Fischer, J. Valenta
Discovering the Čirá-Kopanina Fault: Bridging the Gap Between Surface Evidence and Seismic Activity?

J. Flašar, P. Štěpančíková
Geomorphological evidence of tectonic activity of the Mariánské Lázně Fault (Czech Republic) and its influence to stream network evolution

M. Coubal, M. Šťastný, P. Štěpančíková, Jakub Stemberk, J. Schweigstillová, F. Veselovský, D. Kořínková
Study of faulted volcanic bodies – a specific way to reconstruct the paleostress
events during the Plio-Pleistocene. A case study from the Komorní Hůrka Volcano, Bohemian Massif

Přednášky

Zveme na přednášku našeho kolegy geologa Mgr. Iva Baroně, Ph.D., který představí překvapivé výsledky nejnovější geologických výzkumů na Pálavě. Uskuteční se ve čtvrtek 24. října 2024 v Domě přírody Pálavy v Dolních Věstonicích, vstup na akci je zdarma.

Pálava v pohybu

Semináře/Workshopy

Odborný seminář se speciálním zaměřením na metody testování biokompatibility, charakterizace a modifikace biomateriálů a jejich povrchů. Seminář pořádají Společnost pro kompozitní a uhlíkové materiály, z.s., Fakulta strojní Českého vysokého učení technického v Praze, Ústav struktury a mechaniky hornin AV ČR, v.v.i. a Biomedicínské centrum Lékařské fakulty v Plzni, Univerzity Karlovy.
Stejně jako v minulých letech je smyslem letošního sedmnáctého ročníku seznámení se se současnými trendy v jednotlivých oborech a především přátelská, neformální diskuse o tom, co nám nejde.
Seminář se koná v termínu 17. - 20. 9. 2024 v prostorách penzionu Herbertov - Horní Mlýn v jižních Čechách v blízkosti měst Vyšší Brod a Rožmberk nad Vltavou, u bran Šumavy, nedaleko města Český Krumlov.

BIOMATERIÁLY A JEJICH POVRCHY

Videozáznamy

Kvůli hrozbě právě extrémních srážek se nedoporučuje od dnešního večera chodit do lesů, v některých místech ani do parků, kvůli podmáčené půdě totiž hrozí i pády stromů, ale odborníci třeba varují i před možnými sesuvy půdy. Právě o nich teď budeme mluvit s Josefem Stemberkem...
Česká televize - i-vysílání, ranní Studio 6, host Josef Stemberk, vedoucí odděleníi inženýrské geologie ÚSMH AV ČR (živý vstup)

Kvůli silným dešťům hrozí sesuvy půdy

Přednášky, Semináře/Workshopy

Workshop navazuje na aktivity řešené v rámci programu Strategie AV21 Stavby, kulturní dědictví a prostředí pro bezpečný a hodnotný život. Rádi bychom zde představili část výzkumů vzniklých v rámci projektu a zároveň nabídli prostor pro další zájemce a badatele zabývající se pohromami, katastrofami a dalšími nouzovými situacemi (emergencies). Cílem je ukázat jednak náchylnost společností k různým druhům pohrom a katastrof, jednak poukázat na možnosti jejich zkoumání. Rovněž lze prezentovat jakékoliv výsledky vzniklé s podporou Strategie AV21 Město jako laboratoř změny.

Worshop Pohromy a katastrofy

Články / Knihy

Tato obrazová publikace vznikla na Ústavu struktury a mechaniky hornin AV ČR, v.v.i. (ÚSMH) se záměrem představit široké veřejnosti participaci našeho ústavu při rekonstrukci této památky, která je zapsána i na seznam UNESCO.

Publikace shrnuje, jak laboratoř geopolymerů, která je součástí oddělení Struktury a vlastností materiálů z ÚSMH participovala na rekonstrukci původní historické keramické dlažby.  Jednotlivé etapy popisují jak předběžné experimentální práce, lepení a zpevňování dlaždic v laboratoři, tak i práce, které následně proběhly přímo v kostele. Součástí jsou i základní informace o geopolymerních materiálech a jejich vlastnostech a obecné informace o historii kostela sv. Jana Nepomuckého ve Žďáru nad Sázavou.

Tento výukový materiál bude využívan během popularizačních akcí (výstavy, akce v rámci Týdne vědy a techniky, veletrh vědy, komentované prohlídky laboratoří apod.). Elektronická verze bude na vyžádání k dispozici základním a středním školám (email: perna@irsm.cas.cz).

Obrazová publikace „Rekonstrukce původní keramické dlažby. Kostel sv. Jana Nepomuckého ve Žďáru nad Sázavou“ byla vytvořena díky podpoře Akademie věd České republiky v rámci programu Strategie AV21 č. 23 – Město jako laboratoř změny; stavby, kulturní dědictví a prostředí pro bezpečný a hodnotný život, podprogram Materiály, jejich historie a technologie pro konzervaci a restaurování památek.

Videozáznamy

Až 2000 lidí je pohřešovaných po sesuvu v Oceánii na ostrově na Papua Nová Guinea.  
Česká televize - i-vysílání, odpolední Studio ČT24, Host: Jan Blahůt, geolog, Ústav struktury a mechaniky hornin AV ČR (živý vstup, od 14:11 minuty záznamu).

Sesuvy půdy na Papui Nové Guineji v Oceánii

Články / Knihy

Vědci z oddělení struktury a vlastnosti materiálů Ústavu struktury mechaniky hornin AV ČR  se významnou měrou podíleli na rekonstrukci  dlažby při celkové rekonstrukci kostela svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře ve Žďáru nad Sázavou, který je zapsán na seznamu světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO. Původní rozbité či prošlapané keramické dlaždice spojili a opravili geopolymerem, tedy laboratorně vyrobeným materiálem na anorganické bázi vzhledem k tomu, že technologii geopolymerních materiálů dlouhodobě zkoumají. Součástí opravy keramické dlažby byla i analýza historických dlaždic a následná výroba replik, jejíž postup vědci publikovali v prestižním časopise Case Studies in Construction Materials. Na závěr rekonstrukce pracovali vědci na opravě poškozených dlaždicích přímo v kostele, a to často i v době, kdy se v chrámu konaly turistické prohlídky. Přivezli si ingredience na již vhodnou a vyzkoušenou směs a míchali ji na místě na improvizovaném pracovišti. Chybějící části dlaždic doplňovali touto hmotou přímo na podlaze chrámu.

kostel na Zelené hoře dostal novou dlažbu z laboratoře

Audiozáznamy

ČRo Plus - Pořad Odpolední Plus - Věda Plus, host Ivana Perná z oddělení struktury a vlastnosti materiálů ÚSMH AV ČR (nahrávka od 16:50 do 22:30 minuty záznamu) 
 

Tiskové zprávy

Naši kolegové z oddělení struktury a vlastností materiálů se podíleli při rekonstrukci kostela sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře ve Žďáru nad Sázavou na opravě keramické dlažby, který je od roku 1994 zapsán na Seznamu světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO. Využili při tom technologii geopolymerních materiálů, kterou v ústavu již dlouho studují. Řadu původních rozbitých či prošlapaných keramických dlaždic na podlaze kostela opravili geopolymerem, tedy laboratorně vyrobeným materiálem na anorganické bázi. Opravené dlaždice jsou nyní v barvě i struktuře velmi podobné originálu. 

Oprava dlažby-kostel Zelená Hora
IMG_1338.JPG

Videozáznamy

Česká televize - i-vysílání, dopolední Studio ČT24, host Jiří Málek, seismolog z ÚSMH AV ČR (živý vstup, od 00:57 minuty záznamu)
 

Články / Knihy

Jan Klimeš byl s kolegou Vítem Vilímkem oceněn prestižní cenou Mezinárodního konsorcia pro výzkum sesuvů půdy za to, jak v Peru svým výzkumem pomohli omezit negativní dopady tohoto přírodního fenoménu na lidi. Například zkoumali pohyby svahů Cordillera Blanca, kde před 53 lety zahynula výprava českých alpinistů. Měřili posuny terénu i na Machu Picchu. Metodologie, kterou tam zavedli, střeží nejslavnější inckou památku už dvě desetiletí.
 

Semináře/Workshopy

V lednu 2024 uspořádaly tři tchajwanské vědecké instituce dvoustranný, tchajwansko-český odborný seminář zaměřený na studium sesuvů a aktivních pohybů na zlomech. Za Českou republiku byli na seminář pozváni odborníci z oddělení inženýrské geologie Ústavu struktury a mechaniky hornin AV ČR a Ústavu geologických věd Masarykovy Univerzity v Brně. 
Přednášky českých i tchajwanských odborníků byly zaměřeny na využití inovativních technologií prohlubujících poznání procesů sesouvání i pohybů na zlomech, jejich vnitřní struktury a prostorového rozmístění. Tyto informace umožňují lépe a efektivněji chránit společnost před negativními dopady výše zmíněných, potenciálně nebezpečných jevů. To je pro Tchaj-wan, jehož území je srovnatelné s velikostí Moravy, významnou prioritou, protože na jeho území každoročně vzniká několik desítek sesuvů. Zároveň se zde nachází řada tektonických zlomů, jejichž pomalé pohyby ničí a ohrožují dopravní infrastrukturu a obydlí. Tchajwanští odborníci proto neustále hledají nové přístupy, které by jim umožnily lépe studovat tato nebezpečí.

Čeští odborníci seznámili tchajwanské kolegy např. s využitím v České republice vyvinutého unikátního monitorovacího zařízení pohybů, které detekuje velmi malé změny magnetického pole mezi magnety ležícími na opačných stranách tektonických zlomů nebo puklin uvnitř sesuvů. Tato velmi přesná měření mohou být vyhodnocována v téměř reálném čase a jako jedna z mála dostupných technologií poskytují informaci o pohybech ve třech směrech (3D). Tento přístroj byl vyvinut VUT Brno ve spolupráci s Dr. Baroněm a volně navázal na dlouholetou tradici 3D monitorovacích optických přístrojů, které byly na oddělení inženýrské geologie vyvinuty v 70tých let minulého století a díky digitalizaci této technologie jsou úspěšně používány dodnes. 

Videozáznamy

Mezi 10. a 12. lednem roku 1954 zasáhlo rakouské Vorlarbersko 400 laviv. 150 z nich bylo ničivých, celkem zasypaly 280 lidí, z nichž 125 zemřelo. Jedním z nejpostiženějších míst byla obec Blons, kde laviny zabily 57 obyvatel a třetinu domů zničily. Pomoc se dlouho nedařilo kvůli poškozených telefonním linkám přivolat. První záchranáři z různých oblastí z domova i ze zahraničí dorazili až po dvou dnech. Poprvé v Evropě tehdy úřady nasadili při záchraně vrtulníky a neštěstí také vyvolalo potřebu chránit obydlené oblasti před podobnými situacemi. V Rakouských Alpách se poprvé začali budovat ve velkém lavinové bariéry, které mají bránit samotnému vzniku i sesuvu lavin. A to hlavně tam, kde neexistují či nestačí horské tzv. ochranné lesy nad vesnicemi a horskými cestami.
Česká televize - i-vysílání, ranní Studio 6, host Jan Blahůt z ÚSMH AV ČR (živý vstup, od 1:19:43 minuty záznamu)