Nadměrné srážky a zemětřesení. Dva faktory, které samy o sobě či při vzájemné kombinaci mohou vyústit v ničivé sesuvy a znamenat smrt mnoha lidí i obrovské ekonomické škody. Problematice se věnují odborníci z Celosvětového centra excelence pro snižování rizik ze sesuvů.
Čtvrtletník A / Věda a výzkum 01/2021 (str. 70-73), časopis Akademie věd o projektech pracovišť AV ČR a o vědeckých novinkách
Kniha Geochemistry, kterou v tomto roce vydalo britské nakladatelství IntechOpen v Londýně, jejímž hlavním editorem je Dr. Miloš René z geochemického oddělení ÚSMH AV ČR, obsahuje čtrnáct kapitol, v nichž je diskutované chemické složení různých horninových komplexů, jejich strukturní vývoj, metodologie specifických geochemických metod (izotopová geochemie), využití geochemických prospekčních metod, strukturní geologie vybraných oblastí, jejich stratigrafie a litologie.
Burjánek, J., Málek, J., Coubal, M. (2017): Jak se bránit zemětřesením? Vesmír. Roč. 96, č. 9, s. 508-510 ISSN 0042-4544.
Poutavě sepsaná historie objevování dna Hranické propasti vyšla v únorovém čísle české mutace populárně-naučného časopisu National Geographic, v rubrice "česká mozaika".
Umíchat beton bez přidání cementu je stejně marné jako upéct vánočku bez mouky. Českým vědcům se podařilo vytvořit stavební hmotu, ve které není cement ani vápno.
Lidové noviny, příloha Věda a technika
V roce 2016 se Janu Blahůtovi s týmem naskytla jedinečná příležitost zahájit monitoring na nejmenším z Kanárských ostrovů, na El Hierru. V odlučné oblasti, tj. v oblasti, ze které se sesuly uvolněné horniny, v současnosti uklidněného obřího sesuvu San Andrés umístili velice přesné 3D dilatometry, které měří pohyb.
Na tato měření navázal juniorský projekt GJ16-12227Y financovaný Grantovou agenturou České republiky Dynamika megasesuvu na El Hierru analyzovaná pomocí "big data" za účelem predikce budoucího chování megasesuvů i na dalších vulkanických ostrovech.
Hranickou propast najdeme u Hranic na Moravě 35 km východně od Olomouce. Není možná tak populární jako známá Macocha v Moravském krasu, přesto její věhlas v posledních letech daleko přesáhl hranice České republiky. Letos publikované výsledky geofyzikálního výzkumu ukazují, že jí titul nejhlubší zatopené jeskyně světa patří právem.
časopis Vesmír 99, 720, 2020/12
Hranická propast na severní Moravě je místem, které láká geology a speleology již dlouhou dobu. Na průzkumu tohoto jeskynního systému, který je z velké části zatopen vodou, se podílela i řada geologů z odborníků naší fakulty.
Rozhovor s dr. Petrem Táboříkem pro PřF UK.
Půda pod námi nemusí být tak pevná, jak se zdá. I v České republice občas dochází k nebezpečným sesuvům hornin a zemin. Výsledkem bývá poničený majetek, v extrémních případech i ohrožené životy. Tomuto přírodnímu jevu, který ovlivňuje i sociální vazby, se dlouhodobě věnují vědci z Ústavu struktury a mechaniky hornin AV ČR. Nejen o jejich poznatcích vypráví výstava Nestabilní podloží: sesuvy, životy a perspektivy, která v galerii VI PER v pražském Karlíně potrvá do konce října.
zdroj: Akademie věd ČR, aktuality, pro média