Hranická propast na severní Moravě je místem, které láká geology a speleology již dlouhou dobu. Na průzkumu tohoto jeskynního systému, který je z velké části zatopen vodou, se podílela i řada geologů z odborníků naší fakulty.
Rozhovor s dr. Petrem Táboříkem pro PřF UK.
Půda pod námi nemusí být tak pevná, jak se zdá. I v České republice občas dochází k nebezpečným sesuvům hornin a zemin. Výsledkem bývá poničený majetek, v extrémních případech i ohrožené životy. Tomuto přírodnímu jevu, který ovlivňuje i sociální vazby, se dlouhodobě věnují vědci z Ústavu struktury a mechaniky hornin AV ČR. Nejen o jejich poznatcích vypráví výstava Nestabilní podloží: sesuvy, životy a perspektivy, která v galerii VI PER v pražském Karlíně potrvá do konce října.
zdroj: Akademie věd ČR, aktuality, pro média
Pod názvem Nestabilní podloží: Sesuvy, životy a perspektivy začala minulý týden v karlínské galerii VI PER kolektivní přehlídka zabývající se nebezpečnými přírodními jevy, které ovšem mohou mít i pozitivní dopady. Pod patronací Akademie věd ČR nad ní dali své hlavy dohromady Bob Kuřík, Vojtěch Pecka, Pavel Sterec, Jan Klimeš a Jiří Suchánek.
zdroj: Časopis Respekt, Rubrika: Kultura - Mix, Strana: 66
Na problémy i přínosy spjaté se sesuvy půdy se zaměří výstava Nestabilní podloží: sesuvy, životy a perspektivy. Lidé ji v pražské galerii VI PER mohou navštívit do 31. října. Součástí je i série krátkých dokumentů o Maršově na Uherskohradišťsku, vsi poznamenané sesuvem. Podle Akademie věd ČR, která se na výstavě podílí, jsou ročně v Česku zaznamenány desítky sesuvů a skalních zřícení. Expozice je výstupem výzkumného programu Přírodní hrozby. Program je součástí Strategie AV 21, souboru mezioborových programů spjatých s pracovišti Akademie věd ČR.
Příklad obce Maršova u Uherského Brodu dokumentuje, že někdy bývá snadnější se vypořádat s bezprostředními škodami, které způsobil sesuv, než čelit dlouhodobým změnám postiženého místa.
Odborný článek v International Journal of Disaster Risk Reduction Volume 51, December 2020, výzkumný program Přírodní hrozby Strategie AV21-téma Péče o krajinu v prevenci nebezpečných přírodních jevů: historické, právní a společenské dimenze
For decades, spelunkers have flocked to the flooded caverns of the Czech Republic’s Hranice Abyss, which stretches farther below ground than any other freshwater cave system. Now, a scientific campaign to the cave has revealed it is 1 kilometer deep, more than twice as deep as previously thought. The researchers also say the abyss formed as groundwater seeped down from the surface, not as water percolated up, as previously believed—a finding that could call into question the origin of other deep caves.
Hranická propast je nejhlubší známá sladkovodní jeskyně na Zemi. Před čtyřmi lety se do ní ponořil tým vedený polským specialistou Krzysztofem Starnawským. Ten potvrdil, že její hloubka je nejméně 404 metrů. Skutečná velikost propasti ale byla neznámou. Nyní tým českých vědců z Akademie věd (Geofyzikální ústav AV ČR, Ústav hydrogeologie, inženýrské geologie a užité geofyziky
V poslední době je naše veřejnost stále častěji sdělovacími prostředky informována o výskytu ničivých povodní, ale také o zvýšené četnosti sesuvů a jiných nebezpečných svahových pohybů. Svahovými pohyby se rozumí přemísťování horninových hmot na svazích účinkem zemské tíže. Tyto pohyby jsou přirozeného původu nebo vyvolané lidskou činností a patří k velmi rozšířeným geodynamickým jevům, které ohrožují v některých regionech České republiky majetek i životy obyvatel, ale mají i rozsáhlé nepříznivé společenské dopady.
Vesmír 89, 686, 2010/11
Geotermální energie by mohla v budoucnu zabezpečit až třetinu spotřeby elektřiny a polovinu spotřeby tepla v ČR. Pokud by stát tuto cestu podpořil, mohlo by na území našeho státu vzniknout do roku 2030 až 10 tepláren a 20 výtopen využívajících geotermální energii. Výzkumem v této oblasti se zabývá v současné době tým vědců z Centra pro výzkum geotermální energie RINGEN v Litoměřicích...