Hranická propast je nejhlubší známá sladkovodní jeskyně na Zemi. Před čtyřmi lety se do ní ponořil tým vedený polským specialistou Krzysztofem Starnawským. Ten potvrdil, že její hloubka je nejméně 404 metrů. Skutečná velikost propasti ale byla neznámou. Nyní tým českých vědců z Akademie věd (Geofyzikální ústav AV ČR, Ústav hydrogeologie, inženýrské geologie a užité geofyziky
V poslední době je naše veřejnost stále častěji sdělovacími prostředky informována o výskytu ničivých povodní, ale také o zvýšené četnosti sesuvů a jiných nebezpečných svahových pohybů. Svahovými pohyby se rozumí přemísťování horninových hmot na svazích účinkem zemské tíže. Tyto pohyby jsou přirozeného původu nebo vyvolané lidskou činností a patří k velmi rozšířeným geodynamickým jevům, které ohrožují v některých regionech České republiky majetek i životy obyvatel, ale mají i rozsáhlé nepříznivé společenské dopady.
Vesmír 89, 686, 2010/11
Geotermální energie by mohla v budoucnu zabezpečit až třetinu spotřeby elektřiny a polovinu spotřeby tepla v ČR. Pokud by stát tuto cestu podpořil, mohlo by na území našeho státu vzniknout do roku 2030 až 10 tepláren a 20 výtopen využívajících geotermální energii. Výzkumem v této oblasti se zabývá v současné době tým vědců z Centra pro výzkum geotermální energie RINGEN v Litoměřicích...
V několika městech po celém Česku probíhá výzkum odborníků z Akademie věd ČR (AV ČR). Jde o monitoring šíření tepla ve skalách, zmapování stavu a možnému zabránění jejich zřícení.
Podle ředitele Ústavu struktury a mechaniky hornin AV ČR Josefa Stemberka nemá současný výzkum ve světě obdoby, přičemž se obecně ví, že šíření tepla má pro skály vskutku destruktivní následky. Jde o jeden z hlavní faktorů v jejich případném zborcení.
časopis 21 století 11/2019, strany: 24 - 31
..pro stát zatím nevyznívá dobře ani supervizorský posudek Ústavu struktury a mechaniky hornin Akademie věd, který si nechala zpracovat soudkyně, která má spor na stole. I jeho výsledky nejsou pro stát příznivé. Jako jednoznačného viníka označil žalující stranu, tj. ŘSD a SŽDC.
ekonomickydenik.cz
V roce 2009 byla vypravena ve spolupráci s profesorem Stefanem Caconem z Vratislavské univerzity první polární expedice ÚSMH AV ČR. Cílem bylo najít v okolí polské polární stanice Hornsund vhodná místa pro zahájení vysoce přesného monitoringu pohybů na zlomech v oblasti jihozápadních Špicberk. V současné době je v okolí polské polární stanice osazeno vysoce citlivými prostorovými extenzometry TM-71 celkem 5 zlomů. Jejich automatizovaný celoroční provoz zajišťují solární panely, které spolehlivě dodávají energii s výjimkou 2,5 až 3 měsíců během polární noci.
Minimálně do poloviny příštího roku potrvá ještě zajištění nebezpečného svahu nad karlovarským kinem Čas. Jak už Deník informoval, svah se sesouvá, a pokud by s ním město nic nepodniklo, hrozilo by zřícení na spodní objekty včetně kina. Odborníci při zahájení prací přitom vůbec nepočítali, že tam bude situace tak vážná.
Karlovarský deník.cz
Karlovy Vary mohou začít se stabilizací svahu za kinem Čas, který hrozí sesuvem. Radnice si kvůli situaci za kinem Čas nechala vypracovat i posudek Akademií věd ČR.
iDNES.cz, Karlovy Vary
Nepříjemnou situaci se skalním svahem musí opět řešit Karlovy Vary. Tentokrát kvůli masivu za kinem Čas v centru města. Před časem vedení radnice informovalo, že je svah nestabilní a hrozí sesuvem. Nyní se ukázalo, že je situace výrazně komplikovanější, než město předpokládalo.
"Byl bych rád, kdybychom se domluvili jak dál, s panem doktorem Blahůtem z Akademie věd (ÚSMH AV ČR, v.v.i)," doplnil Petr Bursík, náměstek primátorky města pro investice. Radnice již s ústavem spolupracuje prostřednictvím konzultací týkajících se skály v Táborské ulici.
www.idnes.cz/karlovy-vary
Vědci z Ústavu struktury a mechaniky hornin AV ČR a Geofyzikálního ústavu AV ČR monitorují šíření tepla ve skalách v několika městech v Česku. Poznatky z výzkumu pomohou zmapovat stav skal a zabránit jejich zřícení a ohrožení obyvatel. Výzkum se soustředí na všechny hlavní horniny českého masivu. Kromě Děčína se provádí i v Karlových Varech, Ledči nad Sázavou a v pražském Podolí, kde se čas od času skála zřítí. Dalším městem, kde by měl výzkum pokračovat, je Český Krumlov. Srovnávací lokality mají vědci ještě v jiných klimatických oblastech – v Peru, v Arktidě..