Články / Knihy

Články / Knihy

Zajištění nebezpečného svahu potrvá ještě měsíce

Minimálně do poloviny příštího roku potrvá ještě zajištění nebezpečného svahu nad karlovarským kinem Čas. Jak už Deník informoval, svah se sesouvá, a pokud by s ním město nic nepodniklo, hrozilo by zřícení na spodní objekty včetně kina. Odborníci při zahájení prací přitom vůbec nepočítali, že tam bude situace tak vážná.

Karlovarský deník.cz

Zpevnění svahu za karlovarským kinem Čas se prodraží, rozhodnou statici

Nepříjemnou situaci se skalním svahem musí opět řešit Karlovy Vary. Tentokrát kvůli masivu za kinem Čas v centru města. Před časem vedení radnice informovalo, že je svah nestabilní a hrozí sesuvem. Nyní se ukázalo, že je situace výrazně komplikovanější, než město předpokládalo.
"Byl bych rád, kdybychom se domluvili jak dál, s panem doktorem Blahůtem z Akademie věd (ÚSMH AV ČR, v.v.i)," doplnil Petr Bursík, náměstek primátorky města pro investice. Radnice již s ústavem spolupracuje prostřednictvím konzultací týkajících se skály v Táborské ulici.

www.idnes.cz/karlovy-vary

Čeští vědci sledují šíření tepla ve skalách. Mohou tím zabránit jejich pádu

Vědci z Ústavu struktury a mechaniky hornin AV ČR a Geofyzikálního ústavu AV ČR monitorují šíření tepla ve skalách v několika městech v Česku. Poznatky z výzkumu pomohou zmapovat stav skal a zabránit jejich zřícení a ohrožení obyvatel. Výzkum se soustředí na všechny hlavní horniny českého masivu. Kromě Děčína se provádí i v Karlových Varech, Ledči nad Sázavou a v pražském Podolí, kde se čas od času skála zřítí. Dalším městem, kde by měl výzkum pokračovat, je Český Krumlov. Srovnávací lokality mají vědci ještě v jiných klimatických oblastech – v Peru, v Arktidě..

Podmořské sesuvy
Průzkum nebezpečných dějů pod hladinou

Dna moří a oceánů jsou kvůli své nedostupnosti méně prozkoumaná než povrch Marsu a Měsíce. Někoho možná překvapí, že na mořském dně dochází ke vzniku největších sesuvů na Zemi, které tvoří jedny z největších morfologických tvarů vzniklých při jedné události. Jde především o kolapsy kontinentálních svahů či vulkánů. Velikosti těchto obřích sesuvů si nezadají s největšími sesuvy nalezenými na Marsu a mohou dosáhnout délky stovek kilometrů a objemu i tisíců km3.

časopis Vesmír č. 98, 10/2019, Téma: Sesuvy

Negativní dopady sesuvů

Hlavním důvodem studia sesuvů jsou působené škody na majetku a v extrémních případech i ztráty na životech lidí. Přesto jsou objektivní a spolehlivé informace o jejich výši nedostupné nejen na území Česka, ale i jinde ve světě.

časopis Vesmír č. 98, 10/2019, Téma: Sesuvy

Pozitivní aspekty sesuvů - Opomíjený pohled

"Sesuvem půdy" se mnohdy nesprávně označují různé typy svahových deformací. Vyvolávají vesměs negativní emoce, protože jsou zmiňovány téměř výhradně v případech, kdy ničivým způsobem zasáhnou lidskou společnost. Škody, které působí, jsou hlavním motivem jejich výzkumu a na první pohled převládají nad jejich možným pozitivním významem. Pokud však ustoupíme z našeho antropocentrického posuzování světa, zjistíme, že i svahové deformace mají své důležité místo v přírodě a krajině.

časopis Vesmír č.98, 10/2019, Téma: Sesuvy

Unikátní fotografie přírodních katastrof v Česku i zahraničí jsou nově dostupné on-line

Ústav struktury a mechaniky hornin (ÚSMH) Akademie věd ČR, v. v. i, postupně digitalizuje unikátní archiv snímků geologických katastrof a dalších přírodních procesů v Čechách i v zahraničí. Vlastní více než 40 000 fotografií, negativů a diapozitivů sesuvů, skalních řícení, přívalových proudů či nestabilních břehů vodních nádrží a staveb. Snímky pocházejí z archivu zakladatele československé inženýrské geologie profesora Quida Záruby a jeho následovníků a vznikal téměř 100 let. V současné době je již 6500 fotografií k dispozici on-line na webových stránkách ústavu.

Vědkyně z našeho ústavu byla členkou týmu oceněného GA ČR

Mgr. Jana Schweigstillová, Ph.D. z oddělení inženýrské geologie byla členkou týmu, jenž obdržel cenu předsedkyně Grantové agentury České republiky za rok 2019. Ocenění získal tým za nasimulování vzniku dokonale vyvinutých skalních bran a modelování vzniku skalních útvarů v počítači. Výzkum vedl RNDr. Jiří Bruthans, Ph.D., z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Jako spoluřešitelka se podílela na terénních pracích v České republice, Jordánsku a Polsku.