Věda do praxe: Zpracování problematického „plastu“ PLA už není jen zbožným přáním

Věda do praxe: Zpracování problematického „plastu“ PLA už není jen zbožným přáním

PLA-obr2-clanek-veda-a-vyzkum-7-3-2023

Účelná likvidace odpadního PLA je dosud nevyřešeným technologickým problémem. Výhodou výrobků z PLA proti tradičním plastům měla být jejich biologická degradabilita. To ale bohužel často v praxi nefunguje. Jak tedy tento produkt recyklovat a zpracovat? Řešení nachází vědkyně a vědci z Ústavu struktury a mechaniky hornin AV ČR.

S plasty se dnes setkáváme všude. Jejich spotřeba se od roku 1960 zdvacetinásobila. Nárůst produkce a spotřeby však přináší řadu problémů. Jedním z řešení má být i PLA. Zkratka značí tzv. polylaktidová vlákna, což jsou chemické textilní výrobky z polylaktidových polymerů kyseliny mléčné. Přeměna laktidu na polylaktid probíhá termickou a katalytickou polymerizací. Syntetické PLA vlákno bylo přitom objeveno už v roce 1932. Výrobky z PLA např. ve spotřebitelské sféře mají nahradit plasty, které nesmí být ani spalovány ani skládkovány.

Problém je ale s jeho rozkládáním. PLA není běžně kompostovatelný, v přírodě téměř nedegraduje, vytváří mikroplasty a nemůže být ani recyklován jako jiné plasty. Kam tedy vlastně po použití patří? Do plastu či do směsného odpadu?

K řešení tohoto problému přispěli i vědci z Ústavu struktury a mechaniky hornin AV ČR. Sestrojili testovací zařízení pro zpracování odpadního plastu PLA, které umožňuje technologické vstupní testy pro účelnou likvidaci tohoto nedegradabilního problematického odpadu energeticky úspornou cestou. "Naším cílem bylo najít schůdnou a zároveň účelnou cestu přeměny odpadního PLA jak samotného nebo ve směsi s komunálním odpadem, který je dosud nevyřešeným problémem," říká Olga Bičáková, odborná garantka výzkumného úkolu a zástupce oddělení struktury a vlastnosti materiálů ÚSMH AV ČR.
Zařízení poskytuje prakticky využitelné procesní parametry, hmotové a energetické bilance procesu a údaje o produktech tepelného zpracování a jejich užitné hodnotě. Při zpracování tohoto odpadu vzniká olej jako zdroj chemikálií (rozpouštědla, léčiva), tuhý uhlíkatý zbytek a plyn. Výsledky řešení mohou být dále využity pro zpracování dalších nedegradabilních plastů či plastových směsí.

Metoda i zařízení jsou vhodné ke zpracování široké škály plastových odpadů. Mezi hlavní výhody patří dostatečná výtěžnost oleje – klíčového kapalného produktu. V současnosti se stále pracuje na optimalizaci procesních parametrů.

Tým momentálně pracuje na přenosu získaných poznatků z laboratorního měřítka do reálné praxe. "Jelikož pracujeme se značně menším množstvím, než jaké předpokládá převedení technologie do praxe, je nezbytné mít značnou dávku trpělivosti a postupně se vyrovnat se všemi problémy, které během realizace mohou nastat," nastiňuje aktuální situaci Bičáková. Celou situaci také komplikujete to, kde v současnosti odpadní PLA končí – tedy buď ve směsném komunálním odpadu a nebo v kontejnerech na odpadní plasty, jejichž obsah komplikuje další zpracování PLA.

Evropská unie řadí problematiku plastů mezi priority. K hlavním cílům přijaté strategie pro plasty patří používat plasty méně a efektivněji a vytvořit trh pro recykláty. Právě navázání spolupráce s malými i velkými producenty odpadů tohoto charakteru a s průmyslovými společnostmi, které se zabývají zpracováním komunálního odpadu a využitím odpadních plastů, je podle Bičákové ideální pro komerční využití zařízení.

Tento článek vyšel v rámci seriálu Věda do praxe vznikajícího ve spolupráci s Centrem transferu technologií AV ČR (CeTTAV) a spolkem Transfera.cz, který je partnerem rubriky Transfer a spolupráce portálu Vědavýzkum.cz. Transfera.cz je jednotná funkční platforma hájící zájmy transferové komunity v ČR s cílem pracovat na posílení činností v oblasti transferu technologií a jejich rozvoji.

Kontakt

Ing. Olga Bičáková, Ph.D. 
laboratoř enviromentálních technologií 
E-mail: bicakova@irsm.cas.cz 
Telefon: +420 266 009 251 (321, 403)

Odkazy